Užitečné rady a říkanky
Vše, co potřebujete vědět před vstupem do bazénu i pro trénink doma
Navštěvujte bazén vždy se zdravým dítětem.
Neberte si s sebou na kurzy žádné cenné věci, velké finanční částky a žádné skleněné věci.
Osoba, která Vás doprovází se také převleče do plavek či do lehkého oblečení, teplota na bazénu totiž dosahuje až 30,5°C.
Při činnosti ve vodě se snažte vnímat náladu svého dítěte. Vnímejte rad našich zkušených instruktorek plavání.
Neustále dítě pozorujte, mluvte tichým, příjemným hlasem, usmívejte se a všímejte si, zda není dítě podchlazené atp
Před vstupem do vody se důkladně umyjte, dítě umyjte také, hlavně zadeček.
Pokud dítě není ve vodě spokojené, domluvte se s instruktorkou na dalším postupu.
Dítě osušte osuškou, ouška vysušte buničitou vatou. Vysušte i prstíky u nožiček, je to proti plísním.
Dětskou pokožku promasírujte olejíčkem.
Snažte se dodržovat pravidelnost a včasnost docházky, neboť právě pravidelným opakováním je možné si výukou dobře osvojit plavecké dovednosti
Pokud nepřijdete na lekci, předem ji VŽDY omluvte
Po skončení plavání Vám doporučujeme setrvat v zázemí bazénu minimálně 20 minut ( pro kvalitní zchladnutí organismu ).
Po plavání sebe i dítě důkladně osprchujte teplou vodou, kterou postupně ochlazujte, aby se uzavřely póry pokožky a teplo nemělo možnost rychle unikat z těla.
Práce v bazénu s Vašim dítětem je o vzájemné spolupráci, rodič, dítě, instruktor. Děti si musíme pro činnost ve vodě získávat, zvláště pak u těch větších.
Nezapomeňte na plavky pro sebe a své dítě.
Před odchodem po sobě ukliďte.
Skáče žabka do oblak, umíš skočit také tak? Usmívá se zlehýnka, má zelená stehýnka.
Bim bam zvoneček, plave každý chlapeček. Bim bam rolničky, plavou všechny holčičky.
Co se děje v trávě? Narodil se brouček právě. Rostl vzhůru, ještě, ještě, vzbudila ho kapka deště.
Juchú, juchú, já mám skřítka v uchu! Nechcete ho? Dám ho zdarma, toho neposluchu!
Měl jsem myšku tanečnici, tancovala po světnici, hopla tam a hopla sem, mrskla fouskem pod nosem.
Já jsem malý šroubeček, vyvrtám si vroubeček. Já jsem malý šroubek, vyvrtám si vroubek.
Eskymáci, to jsou máci, když nemají žádnou práci,sundají si holínky, dávají si pusinky.
Děti, to je novina, přiletěla bublina. Bublina se natahuje, přitom pěkně poletuje, přiletěla na náš dvůr a udělala prás a bum!
Hopsa hejsa hopsasa, koníček se natřásá, hop a skok, koník skáče přes příkop.
Hastrmane tatrmane, dej nám kůži na buben, my ti budem bubnovati až polezeš z vody ven.
Žába skáče po blátě, koupíme jí na gatě. Na jaké, na jaké, na zelené starkaté.
Houpy houpy, co si žabák koupí. Koupí on si za kačku, velikánskou frkačku.
Voda, voda hodná je, ručičky nám umyje. Umyje i pusinku a pocáká maminku.
Bim bam hodiny, chlouba naší rodiny. Táta klíčem otočí, v hodinách to naskočí.
Had leze z díry, vystrkuje kníry, bába se ho lekla, na kolena klekla, nic se bábo nelekej, na kolena neklekej, já jsem přece hodný had, já mám všechny děti rád.
Talířek je kulatý, polívčička horká, kocourek se nespálí, do polévky fouká.
V zologické zahradě, prochází se za mříží, nedrbej ho na hlavě, mohl by ti ublížit. Těžko by si s dětmi hrál, vždyť je to všech zvířat král.
Spi má malá, jako včela na medovém polštářku, lípa ze sna vůni dýchá, spinkej tiše, buď už zticha. Hohou hohou houpy hou. Spi má malá noc utkala z hvězdných nitek plátýnko, šiju šiju ti košilku, spinkej tedy aspoň chvilku.. Hohou hohou houpy hou
Letí z mýdla bublina, táta mámu objímá. Lojzík fouká z bublifuku a kdyby měl delší ruku, bubliny by chytil všecky, byly by jich plné necky.
Nanynka se chlubí, že má čtyři zuby. Jeden zoubek na masíčko, druhý na kus tvarůžku, třetí zoubek na jablíčko, čtvrtý zoubek na hrušku. Zuby jako krupky, rozkoušou i slupky. Frantíku, teď ty se chlub! prosím, já mám jeden zub! Jeden zub mám na jablíčko, jeden zub mám na hrušku a jeden zub mám na masíčko, jeden na kus tvarůžku. Ten můj zoubek, chrupy, chrup, není zoubek, ale zub.
Vodo, vodo, vodičko, pohladím Tě maličko. Pohladím Tě po hladince a „Kačenku“ po pusince.
Houpy, houpy, kočka snědla kroupy a koťata jáhly, po peci se táhly. Dotáhly se k rybníčku, chytaly tam rybičku. Rybička se nedala, hop do vody skočila.
Juchú, juchú já mám skřítka v uchu! Venku prší, já jsem zmokl, ale on je v suchu Bubnuje tam na bubínek je to skřítek Budulínek. Bumtarata buchy, buch, až mě z toho brní sluch.
Kalamajka mik, mik, mik, oženil se kominík, vzal si ženu Elišku, v roztrhaném kožíšku.
Alenko stůj, auto houká, na něm v pytli bílá mouka, auto mouku rozváží, na velikém nádraží.
To vám byla srážka, srazila se vážka, motýl nedal přednost v letu, podívejte na popletu.
Éro letí, nemá děti. My je máme, neprodáme.
Bim bam zvoneček, plave každý chlapeček. Bim bam rolnička, plave každá holčička.
Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku, tomu dala, tomu víc, tomu málo, tomu nic.
Vem si žlutou tužku, namaluj mi hrušku. A pod hrušku talíř, sláva, ty jsi malíř.
Myšičko myš, pojď ke mně blíž. Nepůjdu kocourku nebo mě sníš.
Levá pravá, levá pravá, tak se chodí do světa. Kdo to splete ty můj světe, ten je velký popleta.
Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka. Jede, jede do dálky, veze vagón polárky. Jede, jede, děti veze, za maminkou do dálky.
Máchám máchám prádlo, které na zem spadlo, našim dětem do bláta, když honila koťata.
Kam mě vedeš uličko? Kam Tě vedu? Sem a tam, od náměstí k zahradám. Proč mě vlastně vyslýcháš?, na obloze svítit máš. Promiň, já jsem uličko, sedmitečné sluníčko.
V rybníku si cape bílý čáp a zobákem klape, klapy, klap, klapy, klap, to je žab, klapy, klap, to je žab. Ve vodě to žbluňká, žbluňky, žbluňky, žabák vodu zunká, kuňká kuňky, kuňky, kuňky, jsou tu tůňky, kuňky, kuňky, samé tůňky.
Náš kocourek Bělovousek je ho ještě malý kousek, ale práci všude shání od rána až do klekání. Venku leze po jabloni, doma zase klubko honí. U stodůlky loví klásek, pak se chytá za ocásek. Pohne-li se kvítek bledý, kocourek jde na výzvědy i tu záři rosných kapek rád by lapil do svých tlapek. Na slunci i na podstřeší celý den ho něco těší. Po práci a po robotě tiše spinká v staré botě.
Leží kapr v kapradí, pranic mu to nevadí. Líně leží, líně pije, je to kapr, z tramtárie. Je to kapr ze souše, štěká, ale nekouše.
Kolo, kolo mlýnský, za čtyři rýnský, kolo se nám polámalo, mnoho škody nadělalo, udělalo cáák!
Tuli bum! Tuli bum! Začal hořet kozí dům. Koza oknem vyskočila, oči svoje vykulila. Macek na zvon zvoní, k ohni všechny honí… Slípka s vědry samý chvat, letí domek polévat. Kohout běží nedýchá, se žebříkem pospíchá. Tuli bum! Tuli bum! Zachránili kozí dům
V zologické zahradě, slon se drbe na bradě. A pak je i ochoten, zamávat mi chobotem.
Plave rybka po rybníčku, nemá žádnou pokladničku. Kam penízky ukládá? Na bříško a na záda.
Jede, jede myška, okolo rybníčka, veze, veze proutí, ocáskem si kroutí.
Paci, paci, pacičky, táta koupí botičky a maminka metličku, na zlobivou holčičku
Ten náš Pavel, to je kos, ztratil boty, chodí bos.
Aá, Bé, Cé, Dé kočka přede, kocour motá, pes počítá, kolik nití do desíti.
Žalovala žába žábě, že má život těžký, že jí bolí obě nožky, že nemůže pěšky.
Tluče bubeníček, tluče na buben, volá všechny děti, děti pojďte ven, zahrajem si na vojáky, máme flinty a bodáky, hola, hola hej, pojďte všichni ven.
Čarovala ryba, aby byla chyba. Čarovala rybička, aby byla chybička. Čaroval i rak, aby bylo tak.
Žába leze do bezu, já tam za ní polezu. Kudy ona, tudy já, budeme tam oba dva.
Čáp ztratil čepičku, jakou měla barvičku? Měla barvu barvičku ………….
Halí belí, halí belí, já mám slona pod postelí. Jenom chobot čouhá ven, když mi dává dobrý den.
Povídala kočka kočce, přivírala slastně očka. Povídala milá paní, není přeci nad houpání.
První, druhá, třetí, čtvrtá, na zahrádce krtek vrtá, vrtá samé vývrtky, vrtá tunel pro krtky.
Měl dědeček kolotoč, sežral mu ho červotoč, sežral mu i figurky, teď prodává okurky.
Poslouchejte, to jsou věci, přinesli mi ptáka v kleci. Každé ráno křičí, ječí, navíc mluví lidskou řečí! Můj barevný drahoušek, tvrdí, že je papoušek.
Prší prší jen se leje, kašpárek se z okna směje, má gumový botičky, nebojí se vodičky.
Jede, jede vlak, že nevíte jak, nemá komín, kterým kouří, vlakvedoucí oči mhouří, kdo táhne ten vlak?, je to motorák!
Pod kopečkem u splávku ovečky jdou přes lávku. Přejde jedna, druhá, třetí Brouček přes palouček letí. Čtvrtá žene k čelu vánek, pátá tahá za copánek, šestá tvoje klíží, sedmá hlásí sen se blíží.
Šla veverka na procházku, měla klíček na provázku, hopy, skoky přes javory. Ztratila klíč od komory. Naříkala, bědovala, že jsem pozor nedávala! Klíček našel nakonec náš kamarád mravenec
Hody,hody,doprovody Piju vsechno krome vody
Spadla moucha do komína, to vám byla rána! V kamnech právě topit chtěla ulekaná Nána. Jak tu ránu uslyšela, Vzkřikla: „Už je ámen!“ Kde se vzala, tu se vzala, muška lezla z kamen… „To jsem ráda,“ řekla Nána, „že jsem neutekla!“ „To jsem ráda,“ řekla muška, „žes mě neupekla!“
Beruško, půjč mi jednu tečku, třeba tu, co máš na zadečku. Potřebuji ji napsat za větou ať se mi slova nepletou.
V Americe při muzice, tancovali tři opice, jedna tak, druhá tak a ta třetí všelijak.
Žáby skáčou do vzduchu, líbí se jim na suchu. Žáby skáčou do rybníka, líbí se jim, jak to stříká.
Leze ráček po potoce, leze ráček po řece, leze zpátky, nohy krátký a přece nám uteče.
Foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku, shoď mi jednu nebo dvě budou sladké obě dvě.
Jede, jede, poštovský panáček, jede, jede poštovský pán, má vraný koníčky, jako dvě rybičky, jede, jede do Rokycan.
První, druhá, třetí, čtvrtá, na zahrádce krtek vrtá. Vrtá samé vývrtky, vrtá tunel pro krtky
Letí, letí letadlo, jen, aby nám nespadlo. Letí, letí, letí, vozí samé děti.
Skáče bleška po písku, kouká, kdo je na blízku. Kdo nejede na koni, toho bleška dohoní. Alík leží na břiše, už má blešku v kožiše.
A já brouček, sekal souček, usek jsem si paleček, šel jsem k panu doktorovi, aby mi dal flastříček. A pan doktor se mě ptal : „ Cos to broučku udělal?“ A já brouček, sekal souček, celý jsem se posekal.
Halí belí, halí belí, já mám slona pod postelí. Je to slůně kapesní, přes to toho hodně sní.
Měl dědeček kolotoč, sežral mu ho červotoč. Sežral mu i figurky, teď prodává okurky.
Houpy houpy, kočka snědla kroupy. Kocour hrách na kamnách, koťata se hněvala, že jim taky nedala.
Houpy houpy, kočka snědla kroupy. Koťata se hněvala, že jim taky nedala.
Had leze z díry, vystrkuje kníry. Za ním leze hadice, má červené střevíce. Bába se ho lekla, na kolena klekla. Jen se bábo nelekej, na kolena neklekej. Já jsem přeci hodný had, já mám všechny děti rád.
Leze leze brouk, vítr do něj fouk, roztočil se dokola, zavolejte doktora.
Ruce ruce ručičky, máte pěkné prstíčky. Máte pěkné dlaně, zatleskáme na ně.
Takhle skáče žabka, takhle skáče babka, takhle skáče myš, jáá doskočím výš!
Kovej, kovej kováříčku, okovej mi mou nožičku, okovej mi obě, zaplatím já tobě.
Princeznička na bále poztrácela korále. Její tatík, mocný král, Honzíka si zavolal. „Honzíku, máš namále, přines nám ty korále!“ Honzík běžel za horu, nakopal tam bramborů, vysypal je před krále: „Tady jsou ty korále! Větší už tam neměli, snědli prý je v neděli.“
Ptám se, ptám se, pampeliško Už si vrabci koupou bříško, už se káča točí, kde jsi byla pampeliško, od čeho máš oči? Od slunce, od zlata! Jak jsem se tam zahleděla, hned jsem byla zlatá celá jako housata. Pampelišky, povězte mi, podruhé se ptám: Čím otvírá slunko zemi, kudy pouští jaro k nám? Žežulky si povídají, že jsou vrátka v jednom háji, ke vrátkům je zlatý klíč, petr-petr-petrklíč.
Když začne skřivánek povrzávat, nechce se z postele ráno vstávat. Zavrzá poprvé – probudím se, zavrzá podruhé – obrátím se, zavrzá potřetí – den je bílý, už musím vstávat lidé milí!
